Zajímavosti

Granátník

Socha rakouského granátníka v mírně nadživotní velikosti patří mezi první umělecky pojaté litinové plastiky v Čechách. Patří též k nejstarším exemplářům evropské umělecké litiny. Socha je vytvořena z duté, silnostěnné, tzv. francouzské litiny. Byla odlévána po částech podle dřevěného modelu a následně sestavena. Její původní forma vznikla již v roce 1756, kdy byly ve Strašicích na zbirožském panství, východně od Plzně odlity první dvě figury. Objednala je vláda Marie Terezie pro Vídeňské Nové Město. Plastiky byly vysoké asi 2,5 m, duté a vážily 40 vídeňských centů (cca 2240 kg) s tloušťkou stěn od 60 mm do 60 cm, v některých místech i větší.

Strašická slévárna je ojedinělým případem podniku s nejstarší železářskou výrobou v kraji, jejíž počátky sahají do 14. století. Tamní slévárenská výroba se datuje od začátku 17. století. V první polovině 17. století se strašická huť dostala jako součást Komorních železáren do majetku královské komory.

Tyto původní kolorované plastiky zdobily nejdříve rohy kašny na zámku ve Zbiroze a mezi lety 1779 – 1805 byly přemístěny na schodiště Tereziánské vojenské akademie ve Vídeňském Novém Městě. Zde sloužily mimo jiné také jako otopná tělesa. V polovině 19. století byly plastiky přestěhovány do reprezentační budovy Zimní jezdecké školy vojenské akademie, kde stály i během bombardování v roce 1945, což je poslední dochovaná zmínka o jejich přítomnosti. Jejich další osud není znám a rovněž není znám autor původního modelu.

V roce 1890 strašická huť odlila ze stejného modelu tři další granátníky. Dvě plastiky byly odlity za účelem reprezentace společné expozice Západočeských železáren na Všeobecné zemské výstavě v Praze konané v roce 1891. Třetí plastika byla určena pro zbirožský zámek, jak dokládají dobová vyobrazení. Jeden exemplář byl zapůjčen do Brna na výstavu zvanou Zašlé a moderní slévačské umění. V Brně přečkal druhou světovou válku a v padesátých letech se dostal do fondu vznikajícího Technického muzea v Brně. V roce 1983 putoval na zámek ve Slavkově a po pěti letech na odpočívadlo u dálnice D1, u Rohlenky. V současnosti se nachází zpět na zámku ve Slavkově. Tato socha není kolorovaná. Další socha se nachází v parku v Holoubkově nad tamním závodem Kovosvit a ta třetí se nachází na nádvoří zámku Dobříš. U příležitosti 250. výročí odlití prvních plastik se rozhodla Slévárna Strašice pro odlití nové plastiky podle dochovaného dřevěného modelu zapůjčeného z depozitáře Městského muzea ve Zbiroze. Tato socha nyní stojí na dvoře slévárny.

Věžní hodiny

Hodinový stroj je postaven na dřevěném podstavci v malé místnosti na půdě zámku. Na vrcholu hodinového stroje je osazen veliký kontrolní ciferníček s malovaným barokním dekorem. Na kontrolním ciferníčku je původní signatura stavitele hodin a datace:

Ferdinant Londenßberger 1791. brag No 15

Ferdinand Londensperger – stavitel těchto hodin, pocházel z proslulé pražské hodinářské rodiny Londenspergerů, která stavěla v 18. století věžní hodiny na nejvyšší uměleckořemeslné úrovni.

Rám tohoto poměrně velkého věžního hodinového stroje je klecový, zhotovený z ocelových pásnic. Hloubka rámu je ve spodní části v místě uložení dlouhých lanových bubnů rozšířena téměř na dvojnásobek. Lanové bubny mají ocelové opláštění.
Jicí stroj je vybaven krokovým mechanismem s vratným krokem Clementovým. Jednoduchá ocelová kotva zapadá do dlouhých štíhlých šikmých zubů mosazného krokového kola. Čočka kyvadla je plechová, naplněná zátěží. Nalevo od jicího stroje je v rámu osazen bicí stroj čtvrťový, napravo bicí stroj hodinový. Celý hodinový stroj je poháněn třemi kamennými závažími zavěšenými na konopných lanech přes volné kladky zhotovené ze dřeva.

Rozměry hodinového stroje

rám stroje
celková šířka 134 cm, celková výška 103 cm, celková hloubka 60 cm
kyvadlo
délka cca 410 cm

Ciferník hodin

Dva ciferníky jsou dřevěné, potažené plechem. Jeden ciferník je orientován do nádvoří, druhý vně zámku. Minutové ručky ciferníků jsou menší než ručky hodinové, obíhají po vnitřním ciferníku minutovém vyznačeném římskými ciframi I – IIII. Větší ručky hodinové dosahují k vnějšímu ciferníku hodinovému, který je vyznačen římskými ciframi I – XII.

Způsob odbíjení zvukového signálu

Na bronzové cimbály osazené ve vížce nad ciferníkem orientovaným do nádvoří.

Jelenec běloocasý

  • Jelence běloocasého nechal přivézt do své vlasti kníže Josef II. Colloredo-Mannsfeld ze Severní Ameriky kolem roku 1853.
  • Jelenec běloocasý (dříve viržinský), pochází z Virginie ze Severní Ameriky.
  • Kromě Finska je Dobříšsko jediná lokalita v Evropě, kde jelenec běloocasý volně žije.
  • Jelenec běloocasý patří mezi jelenovité druhy zvěře a paroží má zatočené směrem dopředu a jak název vypovídá – zdobí ho také nezvykle dlouhý bílý ocas – mysliveckou terminologií řečeno kelka.
  • Samice laně váží kolem 40 – 90 kg, jsou bez paroží,samci jeleni váží kolem 50 – 100 kg, paroží shazují v lednu až březnu.
  • Letní srst u jelenců je krátká a červenohnědá, zimní srst je delší a šedohnědá. Spodní část hlavy, krku a břicha je bělavá, kelka je 15 – 30 cm dlouhá, porostlá na okrajích a vespod dlouhou a řasnatou srstí.
  • Při nebezpečí jelenci vyskakují všemi čtyřmi běhy (končetiny) najednou a vztyčují kelku.
  • Jelencům vyhovuje krajina, kde se střídají lesy s poli a loukami.
  • Říje u jelenců probíhá v listopadu, samice je březí 7 měsíců a na jaře rodí 1-2 mláďata, která jsou na hřbetě a bocích bíle skvrnitá.
  • Jelenci se dorozumívají, stejně jako ostatní parohatá zvěř, kelkou.
  • Exotický druh zvěře tehdy vysadil do zooparku u zámku Dobříš.

Ondatra pižmová

  • Ondatra byla vysazena v okolí Dobříše v roce 1905, kdy kníže Josef II. Colloredo-Mannsfeld přivezl ze Severní Ameriky šest chovných párů ondater pižmových.
  • Ondatra pižmová je vodní savec, který obývá řeky, rybníky i jezera na území České republiky, kromě nejvyšších pohoří.
  • Nory si staví v březích, až čtyřikrát do roka mívá 5 – 14 mláďat.
  • Velmi dobře plave a obratně se potápí pod vodní hladinu, kde pátrá po potravě. Potravu nejčastěji tvoří malé ryby, vodní rostliny nebo měkkýši, také mrkev, jablka a ořechy.
  • Ondatra je velká asi 30 cm, ale může být i větší.
  • Zbarvení na hřbetu je hnědé, zespoda šedé. Ocas je dlouhý a zploštělý, používaný pro plování jako kormidlo.
  • Poblíž pohlavních orgánů má žlázu, ze které vylučuje pižmo, proto se jí přezdívá i pižmovka.
  • Z Dobříšska se ondatra rozšířila do celé Evropy.
  • Ondatry byly v Česku často loveny jako kožešinová zvířata a pro maso. Později bylo od těchto praktik upuštěno.

Spisovatelská lavička

je z období, kdy zámek Dobříš sloužil po druhé světové válce účelům Českého literárního fondu jako pracovní a rekreační zařízení tzv. Domov spisovatelů. Literární umělci zde bydleli v jednotlivých pokojích, které jim byly přiděleny na základě poukazu. Délka pobytu se většinou pohybovala od jednoho týdne do několika měsíců.
Spisovatelům sloužil nejen zámek, ale i přilehlé parky, kam na rozdíl od zámku, či jídelny měla přístup i veřejnost. Obyvatelé města se někdy na tehdejší osazenstvo zámku dívali svrchu-spisovatelé si žijí na zámku, je to tam samý sjezd a oslavy, kdo ví, co všechno se tam asi děje….
Během spisovatelské éry na zámku pobývalo či na návštěvu přijíždělo mnoho známých osobností.

V 60.letech to byli např:

  • Pablo Neruda
    chilský básník a diplomat, nositel Nobel. ceny (1971)
  • Jean-Paul Sartre
    francouz. esejista, Nobel. Cena 1964- odmítl převzít
  • Jorge Amado
    brazilský esejista. 1950-52 žil v ČSR
  • E.A. Saudek
    překladatel (Shakespeare, Goethe)
  • Sergej Machonin
    kritik, překladatel
  • Jan Otčenášek
    spisovatel (Občan Brych, Romeo, Julia a tma)
  • Bohuslav Březovský
    spisovatel, dramatik
  • Josef Kainar
    básník, dramatik, novinář
  • Karel Ptáčník
    spisovatel
  • Josef Gončár
    architekt, urbanistická koncepce Hradce Králové

v 70.letech pak na zámek zavítali např.

  • Oldřich Daněk
    dramatik, spisovatel, režisér
  • Oldřich Lipský
    režisér a scénárista
  • Václav Vorlíček
    režisér a scénárista, spolupracoval s M. Macourkem
  • Miloš Macourek
    básník, dramatik, scénárista
  • Ladislav Smoljak
    režisér, herec
  • Zdeněk Svěrák
    scénárista, herec

Dále zde pobývali např. manželé Neffovi se synem, nebo Václav Čtvrtek, který zde kolem roku 1966 promýšlel i svého slavného Rumcajse. Většina příběhu o Rumcajsovi je zasazena do Jičínska, tedy autorova rodiště, ale málo lidí ví, že spousta detailů z lesa Řáholce si Václav Čtvrtek vymýšlel na základě scenérií v Anglickém parku na Dobříši.

Zámek hostil i naše velké cestovatele Jiřího Hanzelku a Miroslava Zikmunda, jež zde, ač nebyli členy Svazu spisovatelů, mohli dokončit svou první třídílnou knihu o své cestě skrz Afriku. „Afrika snů a skutečnosti.“

Nejdéle na zámku pobýval pan Jan Drda – český prozaik a dramatik, který vstoupil do Komunistické strany Československa a po Únoru 1948 zastával významné kulturní i politické funkce, mimo jiné se stal v roce 1949 předsedou Svazu spisovatelů. Obýval s rodinou malý byt v jihovýchodní části, v prvním patře dobříšského zámku.
Sám sebe rehabilitoval v očích kritiků až pohádkovou hrou: „Dalskabáty, hříšná ves, aneb Zapomenutý čert“ (1959).

Srpnová okupace v roce 1968 přinesla pro Drdu těžké trauma, které nesl jako největší zradu a zareagoval na ni nekompromisním odsouzením. Po roce 1969 tak upadl v nemilost tehdejšího režimu. Dne 28.listopadu 1970 mu selhalo srdce za volantem na dobříšské křižovatce a na místě zemřel. Jeho pohřbu se zúčastnilo přibližně 2000 lidí. Pohřeb v kostele Povýšení sv. Kříže v Dobříši se tak stal tichou manifestací proti okupačním vojskům.

Vrcholem působení spisovatelů na dobříšském zámku byla dvoudenní mezinárodní vědecká konference k 50. výročí úmrtí významného českého spisovatele Karla Čapka. Konala se 6.-7.12 1988 pod názvem „Člověk, svět a umění Karla Čapka“. Jednalo se ovšem o jednu z posledních takto rozsáhlých akcí s mezinárodní účastí na dobříšském zámku. Přišel nový rok 1989 a než skončil, změnilo se úplně všechno.

Strom Ginko biloba

Na nádvoří dobříšského zámku se nachází vzácný strom Ginko biloba – jinan dvoulaločný, který je známý svými léčivými účinky, je příbuzný jehličnatým dřevinám, pochází z jihovýchodní Číny.

Je zástupcem čeledi, vzniklé již před 180 miliony lety, nazýván též „živoucí fosilií“. Dlouhou dobu byl jinan znám jako uměle pěstovaný strom u japonských chrámů. Použití: v lékařství, při poruchách prokrvení starých lidí.

Zámek Dobříš ...

... srdcová záležitost

}

Návštěvní doba

Zámek Dobříš

ZÁMEK DOBŘÍŠ, 263 01 Dobříš
+420 318 521 240
info@zamekdobris.cz
www.zamekdobris.cz
Další KONTAKTY

Hotel - Zámek Dobříš

HOTEL ZÁMEK DOBŘÍŠ, 263 01 Dobříš
+420 722 710 488
+420 318 586 411
hotel@zamekdobris.cz
www.zamekdobris.cz/hotel
GPS: 49.7814817N, 14.1790503E
Více INFORMACÍ

Colloredo-Mannsfeld spol. s r.o.

263 01 Dobříš č.p. 1 | IČ: 02406781 | DIČ: CZ02406781